Jutský kůň

29. března 2006 v 17:17 |  Koně a poníci
Velká vytrvalost jutského koně Dánský chladnokrevník, jutland, se na Jutském poloostrově chová od něpaměti. Ve dvanáctém století byl válečným koněm, proslulým mohutnou stavbou, díky které dokázal nosit obrněné rytíře a vydržet všechny těžkosti válečného tažení.
Původ
Jak se zdá, podílele se jutland na vzniku německého šlesvického koně a příliv dánské krve va dvanáctém století tomuto plemeni velmi prospěl.
Důležitým bodem ve vývoji jutlandského koně bylo křížení s clevelandským hnědákem a jeho příbuzným yorkshirským kočárovým koněm. Výrazný vliv však měl Oppeheim LXII, tmavý suffolský razák (punch), dovezený do dánska v roce 1860. Až dodnes je patrná blízká příbuznost suffolka, jutlanda a šlesvického koně.
Nejvýznamější krevní linii jutského koně založil Oldrup Munkedal, jeden z mnoha potomků Oppenheima LXII. Choven nejlepších jutských koní proslulo okolí Viborgu, Randersu a Thistedu.
Charakteristika
Velká vytrvalost jutského koně a jeho mimořádně učenlivá povaha z něj činí ideálního pracovníka v tahu a v zemědělství. Bohužel, počet těchto příjemných a přitažlivých chladnokrevníků v posledních letech prudce klesá díky mechanizaci. Ovšem, dosud se užívá k dopravě uvnitř města, je stále ceněn jako ochotný pracant.
Často se objevuje na výstavách a občas ho zahlédneme i při práci na poli.
STAVBA TĚLA
Hlava: Jutland si nečiní nárok na ušlechtilý půvad hlavy. Je těžká, ale ne nevzhledná a není podobná obrazu dávného primitivního předka, lesního koně. Výraz je přívětivý a obráží učenlivou a povilnou povahu plemene. Na druhé straně prozrazuje vzhled jutlanda přímé vztahy k suffolskému punchovi. Krev clevelandského hnědáka zavedená do chovu se již na venek neprojevuje.
Tělo: Kompakní stavba těla prozrazuje vztahy tohoto plemene k suffolkovi jasněji než cokoliv jiného. Je význačná mimořádnou hloubkou hrudníku.
Hřbet: Hřbet je krátký, široký amohutný, dodává kompaktní vzhed celému tělu. Kohoutek je poměrně plochý a široký, což je celkem obvyklé u evropských chladnokrevníků.
Záď: Podobně jako u předka suffolského koně, je i záď jutlanda neobyčejně pěkná a kulatá. Je masivní a velice svalnatá.
Nohy: Nohy jsou krátké, s mohutným rousem, který se chovatelé pokoušejí odstranit. Některá zvířata mají nedostatečně pevné a silné klouby.
Rousy: Příliš bohaté rousy na nohách těžkých koní se považují za příčinu obtíží, zejména vlhkých noh (ukzémů) a otoků spěnek.
Kopyta: Kopyta jsou obyčejně dobrá, i když ne tak dobrá jako u suffolka a zdaleka se dokonalostí nemohou rovnat šlesvickému koni.
Zbarvení: Nápadné zbarvení jutlanda je nepochybně odvozeno od suffolka. Typickou barvou plemene je tmavě ryzá s hřívou a ocasem barvy Inu. Toto pravidlo má jen velmy málo vyjímek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jíťa Jíťa | E-mail | Web | 5. dubna 2006 v 18:21 | Reagovat

Mohlo by tu být víc foteček,ale jinak supéér.

2 slipper slipper | 10. října 2006 v 16:54 | Reagovat

Jááááááááááááááááááááááááááá prostě jutského koně žeru.............!!!!!!!!!!!!!!!!!

3 barunka barunka | 16. října 2006 v 20:04 | Reagovat

jooooo jojojojojojojojoojojojoj

4 jilik jilik | E-mail | 28. prosince 2006 v 20:04 | Reagovat

Kráááásnej to konííík:)

5 chskldhflshfkldfd chskldhflshfkldfd | 7. února 2007 v 18:18 | Reagovat

hej to je hrozný proč sem nedaj víc obrázků nebo fotek

6 Deninnka Deninnka | 26. září 2007 v 18:42 | Reagovat

=Pkááášní sou...=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama