Kojot

24. června 2007 v 20:18 |  Psovité šelmy
Canis latrans
Délka: 70-97 cm
Ocas: 30-38 cm
Hmotnost: 9-16 kg
Sociální jednotka: variabilní
Stav ochrany: běžný druh
Rozšíření: Severní Amerika až sever Střední Ameriky (hory, vysočiny, suťové svahy, městská sídliště včetně domů, zahrad a parků, lesi mírného pásma včetně zalesněné krajiny, polární regiony včetně tundry a ledovců, otevřené biomy - louky, slatiny, vřesoviště, savany, pole a křovinaté plochy,)
Kojot (nebo také kojot prériový) je jako většina psovitých výborně adaptován na své životní prostředí a v potravě je dokonalým oportunistou. Někdy žije samotářsky, jindy v páru nebo - když loví kořist větší než bývá obvyklé - v malých loveckých skupinkách. Potrava je rozmanitá, od vidlorohů, jelenů a horských ovcí, po ryby, mršiny a odpadky.
Kojoti mají šedohnědou srst, která má za ušima, na nohou a tlapkách žlutavý tón. Ramena, hřbet a ocas mívají černý nádech.
Kojot je rychlý sprinter (běhá rychlostí až 40km/h.) a často dohoní i zajíce prériové.
Jeho vytí je dobře známé; slouží k označování teritoria a lokalizaci sousedů.
Páření probíhá v lednu až březnu, březost trvá 63 dnů a ve vrhu bývá průmětně šest mláďat, někdy až osmnáct. Mláďata přicházejí na svět v dobře ukrytém doupěti.
Myškování
Kojoti (stejně jako třeba naše lišky) používají charakteristický způsob lovu malé kořisti, hlavně myší v trávě nebo ve sněhu, tzv. myškování. Pomalu kráčejí terénem a pozorně se dívají a poslouchají. Jakmile zjistí, kde je kořist, vyskočí skoro kolmo do vzduchu a dopadnou předními tlapkami dolů na zvíře, přišlápnou je k půdě a zakousnou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama