Přežití v pampě

12. července 2007 v 12:34 |  Stepy
Pro zvířata jihoamerických pamp je život neustálým bojem o přežití. Dlouhé měsíce sucha znemenají, že každý živočich stále usilovně po potravě a vodě. Nedostatek úkrytů mezi stromy navíc činí život nebezpečným po celý rok. Pro býložravce přežít znamená spásat trávu nebo kořínky a požírat drobné ovoce křovinatých porostů. Sami pak ovšem slouží jako potrava pro celou řadu velkých šelem, jako jsou jaguáři, pumy nebo psi hřivnatí.
ČÍM SE ŽIVÍ
Jako v každém prostředí, i zvířata na jihoamerických pláních, pokud chtějí přežít, na sobě vzájemně souvisejí. Býložravci získávají potravu z okolní vegetace, ale všechna ostatní zvířata musejí pro vlastní přežití požírat jiné tvory. Jaguáři loví nanduy a jelínky, psovité šelmy žerou pásovce, a pásvci zase likvidují termity. Všechn zvířata jsou tak vzájemně provázána potravními řetězci, a tyto řetězce zase v složitou, jemně vyváženou úavučinu vzájemné závislosti. Změna i té sebenepatrnější částečky této sítě - třeba zásahem člověka - může narušit vyváženost celého systému.
Aguti
Je příliš malý a nemůže žít ve vysoké trávě, proto si vybírá porosty s nižší trávou, kde pátrá po spadaném ovoci. Jeho sluch je tak ostrý, že dokáže vyhledat ovoce jen podle zvuků dopadu.
Pásovec
Pásovec obrovský je odolný, ,,opancéřovaný" tvor s neobyčejně silnými drápy na předních končetinách. Ty používá k vyhrabávání termitišť, protože právě termity se živí.
Termiti
Termiti se živí dřevem tlejících stromů a kořenů. Jejich činnost pomáhá rozložení vegetace na prsť.
Žížaly
Žížaly hrají významnou úlohu při zpracování půdy a jejím zúrodnění. Žerou hlínu, která tak prochází jejich zažívacím ústrojím.
Červor
Červor je slepý obojživelník příbuzný ještěrkám, který si vyhrabává chodbičky v zemi a živí se žížalami.
Kapybary
Kapybary spásají nízkou trávu ne březích řek, a tak si s většími jelínky - a chovným dobytkem - nijak nekonkurují.
Jaguáři
Loví poměrně velké tvory - jelínky, nanduy a kypbary. Zaútočí i na pekari, ale ti se často dokážou ubránit.
Nandu pampový
Žije ve vysoké trávě a živí se jejími výhonky - často se pase se stády jelínků. Také požítá ovoce a hmyz.
Mazama venezuelský
Malý jelínek žijící ve vysoké trávě, kde se může dobře skrýt. Živí se výhonky trávy a ovocem.
Hrnčiřík
Malý pěvec, který hledá potravu na zemi, v trávě a křovinách a živí se mravenci, termity a pavouky.
Pes hřivnatý
Loví pásovce, aguti, králíky, viskači (činčily žijící v norách) a další středně velké živočichy. Žerou i hmyz a ptáky, ale nepohrdnou ani ovocem nebo cukrovou třtinou.
Lenivky
Vrhají se z korun stromů za velkým hmyzem. Někdy slétnou i na zem, aby si pochutnaly na mravencích.
Karančové
Často brzy z rána hodují na mršině. Také se vrhají na malé ptáky, jako například na hrčiříky a lenivky.
Mouchy
Hrají v ekologii savan důležitou roli. Roznášejí pyl a odstraňují odpad, protože se živí tlejícími zbytky a uhynulými živočichy.
PŘIZPŮSOBENÍ TRAVNATÝM POROSTŮM
Jelikož zvířata se nemají kde schovat, musejí spoléhat na rychlost, chtějí-li uniknout predátorům. Skutečně mnoho stepních zvířat patří k nejrychlejším běžcům ma světě. Gazela Thomsonova v Africe běhá rychlostí až 80 km/h. Africký pšstros se dokáže řítit rychlostí až 65 km/h. Aby takových rychlostí mohla dosáhnout, vyvinuli se u zvířat, jako například sudokopytník mazama nebo nelétavý pták nandu, dlouhé a štíhlé nohy. Někteří predátoři, jako například gepard, ale je přesto dokážou dostihnout.
Mazama venezuelský
  • Svaly jsou posazeny vysoko na nohách a s dolní částí končetiny je spojují jen šlachy, takže nohy jsou co nejlehčí.
  • Kosti končetin jsou velmi dlouhé
  • Na rozdíl od jiných savců mají mazamové jen dva prsty a běhají ,,po špičkách", čímž dosahují maximální rychlosti
  • Kloub se ohýbá ve velkém úhlu čímž zvíře dosahuje maximálního odrazu
Nandu pampový
  • Dolní kosti jsou spojené, takže končetina tak dosahuje maximální délky
  • Prsty nandůu dosahují mimořádné délky, takže pták může při běhu vyvinout vysokou rychlost
Jaguár
Jaguár má mohutnou stavbu těla, ale stejně jako mnozí predátoři se v trávě pohybuje velmi rychle a greciézně. Na krátké vzdálenosti svede běžet velice rychle, šplhá na stromy, a dokonce i výboŕoně plave. Při lovu se snaží nepozorovaně přiblížit co nejtěsněji ke kořist, nebo nehybně leží a čeká na příhodný okamžik. Svými silnými čelistmi dokáže prokousnout i lebku.
OHROŽENÁ ZVÍŘATA
Pes hřivnatý
V spučasné době přežívá sotva 2 200 psů hřivnatých - jejich přirozené prostředí ničí rančeři z Bolívie a Paraguaye, kteří mění travnaté plochy na farmy a pěstují zde sóju. Mnoho psů hřivnatých farmáři zastřelili za to, že jim lovili slepice.
Huanako
Tyto lamy jsou největšími suchozemskými savci Jižní Ameriky, ale jejich populace dramaticky klesá. Ještě před stovkou let zde žilo osm milionů těchto krásných zvířat. Dnes jich zbývá hruba 100 000 - a jejich počet se stále snižuje, neboť rančeři zabírají půdu jako pastviny pro ovce.
Lidský faktor
V posledních letech člověk zabírá obrovská území travnatých ploch pro svůj dobytek, zejména v brazilské oblasti Cerrado, ovšem dopadu na přírodu se věnuje jen malá pozornost. Vyhánění dobytka a ovcí na pastvu a oplocování půdy nevypadá tak dramaticky jako ničení deštných pralesů, ale pro přírodu má stejně devastující účinky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bara bara | 13. listopadu 2007 v 11:14 | Reagovat

jsou to hezke obrazky ale t

ech obrazku a zajmavosti by tam mohlo byt vic  ale jinak to je celkem zajimavy

2 martina a terezka martina a terezka | E-mail | 8. ledna 2009 v 13:12 | Reagovat

jo dost dobrý ale doooostttttttttttttt

3 LIDKA LIDKA | 8. ledna 2009 v 13:14 | Reagovat

díky pomohlo mi to mocccccccccinnnnnnnnnnnnkkkkkkkkkkkkkkyyyyyy

4 Johny Johny | 16. června 2009 v 14:58 | Reagovat

díky puso , :) takže moucha se živý tlejícími zbytky jo ?? zajímavé

5 Jacob Jacob | 5. prosince 2011 v 11:24 | Reagovat

chci tě

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama